Devadesátiletý Jaroslav Pešat ze Zelinkovic se 45 let věnoval myslivosti a s puškou, psem, ale i fotoaparátem se pohyboval po rozsáhlém beskydském revíru s vrcholy Prašivé, Travného, Kotaře či Ropičky. Ujišťuje, že v Beskydech se vyskytují i vzácnější druhy zvěře, jako jsou vlci, medvědi, rysi nebo tetřevi. Přináší o tom nespočet důkazů v podobě atraktivních snímků, které mu vynesly řadu cen, i mezinárodních, a naposledy na sebe upozornil koncem září, kdy jeho fotopast na Kněhyni zaznamenala trojici vlků.

„Udělal jsem tam umělé kaliště, váleli se tam i divočáci. Ti vlci se tam přišli napít, byla to tříčlenná smečka. Bylo krásně vidět, jakou v ní mají hierarchii,“ těší Jaroslava Pešata, že jeho námaha zase jednou přinesla výsledky a zaznamenal znovu zvířata, která na vlastní oči neviděla ani drtivá většina myslivců. „Je to strašně obtížné je fotit. Kolikrát jsem se zakopal v zemi a koukal jen přes takové okýnko, i celou noc a den. Čekání na zvěř, to chce trpělivost, od tmy do tmy, jinak se člověk nedočká ničeho. Fotil jsem i z výšky na stromech, kde jsem se musel uvazovat, abych nespadl, kdybych usnul,“ vypráví Jaroslav Pešat, který si sice v poslední době pomáhá moderními fotopastmi, ale stále vyráží na fotolovy i klasickým způsobem, loni třeba na deset dní do Finska. Z rukávu sype řadu historek, které jsou sepsány i knižně, zážitky z Kanady i Ameriky, Yellowstonu, Skalistých hor, měsíc strávil i na Aljašce. „Tam se lítá kvůli medvědům, hydroplánem, není tam žádná cesta, není to nic jednoduchého. Nesmíte si s sebou brát ani žádné jídlo, to by vábilo medvědy, je tam prales, skoro denně prší, nízké teploty. Měl jsem tam i největší adrenalinový zážitek, kdy jsem fotil dva medvědy, jak se prali, ale nějaké čtyři metry za mnou se objevil další. Nejdřív jsem jej ucítil, protože smrděl jak mokrý pes, a když jsem jej spatřil, tak jsem se jen snažil pomalu od něj vzdálit a jen jsem čekal, kdy mě zezadu praští. Ještě že v těchto končinách rozhodně nejsou hladoví, jsou naopak velmi vyžraní a velcí, protože tady mají jako potravu tisíce lososů. Snímků, jak loví ryby, si cením, podobně jako třeba záběru vlků, jak hodují na lani. To se vám poštěstí jednou za život,“ obrací se ve vzpomínkách, které mu uchovávají i unikátní snímky, myslivec Jaroslav Pešat, který je jasným důkazem okřídleného rčení, že věk je jen číslo.   

Přátelé FM

PROČ JSME PŘIŠLI:

Každé setkání s Jaroslavem Pešatem vás nabije energií, které má stále na rozdávání. Je vidět, že z přírody opravdu můžeme čerpat a trávit v ní co nejvíce času. Že to dá člověku sílu i potřebný nadhled nad nevyhnutelným koloběhem života, který si má člověk užívat, dokud to jde. S panem Jaroslavem fakt věříte, že věk je jen číslo.

Pavel Machala, Přátelé FM